Filtrování podle kategorie

icon_close_filter_by_category

Omezit vyhledávání podle kategorie:

SOUSLOVÍ A FRAZÉMY

Vybrat/zrušit všechny položky
Sousloví
Frazémy

PŘÍSLOVÍ A PRANOSTIKY

Vybrat/zrušit všechny položky
Přísloví
Pranostiky

VLASTNÍ JMÉNA A ODVOZENINY

Vybrat/zrušit všechny položky
Zeměpisná jména a jejich odvozeniny
Osobní jména
Ostatní vlastní jména

SLOVNÍ DRUH

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatné jméno
přídavné jméno
zájmeno

číslovka
sloveso
příslovce
předložka

spojka
částice
citoslovce
ostatní

JMENNÝ ROD

Vybrat/zrušit všechny položky
mužský životný
mužský neživotný

ženský
střední

JMENNÉ ČÍSLO

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatná jména pomnožná (pomn.)

podstatná jména v množném čísle s významem souborovým a látkovým (často mn., zprav. mn.)

podstatná jména v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické (mn.)

STYLISTICKÁ CHARAKTERISTIKA

Vybrat/zrušit všechny položky
kolokviální vyšší
kolokviální
expresivní
hanlivé
ironické
knižní
zastaralé
odborné
nářeční, regionální
historické
v komunikaci s dětmi
mazlivé
profesní mluva, slang
vulgární
zjemnělé
žertovné, v nadsázce

TERMÍN, VÝRAZ Z OBORU, OBLASTI

Vybrat/zrušit všechny položky
z více oborů

z administrativní oblasti
z anatomie
z antropologie
z archeologie
z architektury
z archivnictví
z artistiky
z astrologie
z astronomie
z bankovnictví
z biologie
z botaniky
z oblasti cestovního ruchu
z diplomacie
z oblasti divadla, z divadelnictví
z oblasti dopravy
z dřevařství
z ekologie
z ekonomie
z elektrotechniky
z energetiky
z etnografie
z farmacie, farmakologie
z filatelie
z oblasti filmu, filmařství
z filozofie
z finančnictví
z oblasti fotografie
z fyziky
z fyziologie
z genetiky
z geodezie
z geografie
z geologie
z geometrie
z heraldiky
z historie
z hornictví
z horolezectví
z oblasti hudby
z hutnictví
z chemie
z chovatelství
z jaderné fyziky
z oblasti karetních her
z knihovnictví
z oblasti keramiky
z oblasti kosmetiky
z kriminalistiky
z oblasti kuchařství
z kynologie
z lesnictví
z letectví
z lingvistiky
z literární vědy
z loďařství
z logiky
z oblasti marketingu
z matematiky
z medicíny
z meteorologie
z oblasti motorismu
z mykologie
z oblasti myslivectví
z mytologie
z náboženství
z oblasti narkomanie
z numizmatiky
z oblasti obchodu
z optiky
z paleontologie
z papírenství
z pedagogiky
z oblasti počítačové techniky a informačních technologií
z pohostinství
z oblasti policie
z oblasti politiky, z politologie
z polygrafie
z poštovnictví
z potravinářství a gastronomie
z oblasti práva
z psychologie
z rybářství, rybníkářství
ze sklářství
ze sociologie
ze speleologie
z mluvy sprejerů
z oblasti sportu
ze statistiky
ze stavitelství, stavebnictví
ze šachové hry
ze šipkařství
z oblasti školství
ze šperkařství
z oblasti tance
z oblasti techniky, technologie
z oblasti telekomunikace a sdělovací techniky
z oblasti televize a rozhlasu
z textilnictví
z oblasti trampingu
z uměleckých oborů
ze včelařství
z veterinářství
z vězeňství
z vinařství
z vodáctví
z vodohospodářství
z vojenství
z výtvarnictví
ze zahradnictví
z oblasti zbrojařství
ze zemědělství
ze zoologie
z oblasti železniční dopravy
z oblasti žurnalistiky

Zveřejněná heslacross_icon

Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku ač jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).

Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.

Právní upozorněnícross_icon

Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.

ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.

dítě
[ďiːťe]
(2. j. dítěte, v mn. č. rod ženský podle vzoru kost, 1. mn. děti, 2. mn. dětí)
podstatné jméno rodu středního
1.
nedospělý člověk v období dětství • potomek ve vztahu k rodičům:

porodit zdravé dítě
vychovávat vlastní / nevlastní dítě
adoptovat dítě
dítě školou povinné
problémy s dospívajícími dětmi
speciální škola pro mimořádně nadané děti
Peníze mohou pomoci opuštěným dětem.
práv. nezaopatřené dítě školou povinné, neschopné vykonávat výdělečnou činnost ap.

dítě ulice
1. dítě vyrůstající bez rodičů, bez domova, bezprizorné dítě

2. dítě, o které se rodiče řádně nestarají, zanedbávané dítě

dítě ze zkumavky
dítě narozené z vajíčka, které bylo uměle oplodněno spermií mimo tělo matky

slané děti kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.

děti trpící cystickou fibrózou, jejichž pot je slanější než pot zdravých dětí

2.
dospělý člověk, který postoji, jednáním ap. připomíná dítě 1, dětinský člověk:

Učiněné dítě, každému na všechno naletí.
Myslím si o něm, že je politické dítě
, protože se politikou nikdy nezabýval. nezkušený v politice

3. expresivní
blízká, spřátelená, zprav. mladší osoba (v důvěrném oslovení):

Vítám vás, děti moje!
Ne tak zhurta, milé dítě.

4.
člověk jako typický představitel určité doby, prostředí ap.:

městské / vesnické dítě
děti revoluce
Jsem panelákové dítě.


Husákovy děti
populačně silná generace narozená v 70. letech 20. století v Československu

květinové děti
(původně v 60. a 70. letech 20. století v USA) hnutí mladých lidí vyznačujících se životem v komuně, výstředním oblékáním a chováním a odmítajících společenské konvence, násilí a válku, hippies


být dítě / dítětem štěstěny
mít často štěstí a úspěch (zprav. náhodou, bez vlastního přičinění)

být dítětem své doby
mít typické rysy období, k němuž někdo nebo něco časově náleží, být jím ovlivněn, utvářen

co by za to daly děti v Africe expresivní
neplýtvej, nepohrdej jídlem (i když není vyloženě chutné), protože jeho dostatek není samozřejmý:

Proč jsi tu svačinu nesnědl? Co by za to daly děti v Africe!
děti nosí čáp
(vyhýbavé vysvětlení dítěti) děti přicházejí na svět tak, že je přinese čáp:

S tím, že děti nosí čáp, jsem vystačila do synových necelých čtyř let.
dítě svých rodičů dítě svého otce dítě své matky
někdo s typickými, popř. podobnými vlastnostmi, rysy svých rodičů, otce nebo matky

jedno dítě žádné dítě
péče o jednoho potomka je v porovnání s péčí o více dětí zcela nenáročná

kukaččí dítě
dítě, jehož matka nechá partnera se domnívat, že je biologickým otcem dítěte, ačkoli ve skutečnosti tomu tak není, nemanželské dítě

mít dětí jak(o) smetí expresivní
mít hodně dětí

nosit pod srdcem dítě
být těhotná

vylít / vylévat s vaničkou i dítě vylít s vodou z vaničky i dítě
radikálním zásahem zmařit, mařit nebo zničit, ničit něco dobrého pro nepodstatný nedostatek


dítko
[ďiːtko]
(2. j. -tka, 6. j. -tku, 1. mn. -tka, 2. mn. -tek, 6. mn. -tkách, v mn. č. i rod ženský podle vzoru žena, 1. mn. dítky, 2. mn. -tek)
podstatné jméno rodu středního
1.
zdrobnělé expresivně k 1

zlobivé / nezbedné / neposedné dítko
Narodilo se jí první dítko.
Rozhodl se vzdát rodného příjmení, aby se vyhnul nálepce protekčního dítka.
přen. Primátor přijel osobně zkontrolovat, jak roste budoucí akvapark, jeho milované dítko. dílo, počin

2.
zdrobnělé expresivně k 4

zázračné tenisové dítko
dětičky
děťátko


Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)